S tímto programem k nám v úterý 6. května přijela paní Eva Cepáková z organizace ČESON. Jde o Českou společnost pro ochranu netopýrů. Tato akce v rámci zážitkové pedagogiky patří k těm, které se s kolegyněmi snažíme prosadit pro zlepšení výuky přírodopisu a ekologie na druhém stupni. Netopýrů jsou na světě stovky druhů, nejvíce v Oceánii, oproti tomu v Evropě jen 43. Přednáška začala prezentací, která žáky seznámila s možnostmi obživy těchto létajících savců. Kromě známých hmyzožravých netopýrů žáky zaujal třeba netopýr pustinný, který loví štíry. Megaderma australská se zase živí lovem myší, žab i ještěrek. Došlo i na upíry, kterých jsou na světě 3 druhy. Ti naříznou oběti kůži a olizují krev vytékající z rány. Nejsou ale jen masožraví letouni. Glosofága dlouhojazyčná vylizuje dlouhým jazýčkem pyl a nektar z květů. Vynoří se celá zaprášená pylem a jako velký čmelák pomáhá opylovat. Na opylení od netopýrů je závislých až 3000 druhů rostlin. Jiní netopýři, jako třeba kaloň, se pak živí požíráním plodů. Tito plodožraví netopýři zase pomáhají rozšiřovat až 900 druhů rostlin. Děsivě vypadající listonos vrásčitý používá svůj znetvořený obličejík jako odšťavňovač. Zanoří ho do zralého ovoce a vylisovaná šťáva mu žlábky na obličeji teče rovnou do tlamičky. Pak jsme se mohli seznámit s maskovacími strategiemi netopýrů. Asi nejzajímavější ubytování má listonos bílý, který si jako jediný aktivně staví obydlí ze stočeného listu. Tadarida guánová dokáže letět až 160 km/h a žije například v Bracken Cave v obrovské kolonii, která čítá 40 milionů jedinců. Ač byly tyto informace zajímavé, vrcholem celé přednášky bylo samozřejmě setkání s živými zástupci těchto mimořádných savců. Paní Cepáková nám přivezla hned dva ochočené hendikepované jedince, kteří kvůli svému postižení nemohou uletět, Elišku a Zdeničku. Zatímco u Zdeničky se neví, proč nedokáže létat, u Elišky je na vině kočka, která jí ukousla křídlo. Obě samičky se nicméně měly k světu, rády se nechaly pohladit, a ještě radši chroustaly své červíky. Celá akce byla moc úspěšná, žákům se velmi líbila a určitě si ji příští rok zopakujeme.

Ing. Pavlína Cankařová