Tak by se dal shrnout výsledek kamenického snažení našich deváťáků v Kamenářském domě při Muzeu Českého ráje v Turnově. Naši mladí „geologové“ si zde v rámci výuky přírodopisu na začátku listopadu vyzkoušeli opracovat kousek mastku do tvaru, který jim jejich fantazie vnukla a šikovnost s trpělivostí dovolily.
Každý žák si vybral kousek tohoto nejměkčího nerostu ze stupnice tvrdosti a pustil se do práce. Brousili… a brousili. Kolem nich se vznášel jemný, mastný bílý prach, ale to je neodradilo. Postupně nerostům vytvářeli hladké plošky, leštili je do lesku a dokonce vyráběli dírky pomocí pravěkých nástrojů. A ano – prášilo se přitom hodně. Někdy nechtěně, jindy z legrace.
Když byli žáci se svými výrobky – kuličkami, přívěsky nebo relaxačními kamínky – spokojeni, pokusili se oprášit (s menším úspěchem) a vyrazili do hlavní budovy muzea. Tam na ně čekala interaktivní Stezka kamene. S pracovním listem v ruce procházeli všemi patry, prohlíželi si expozice, navštívili podzemí s výstavou luminiscence a cestou plnili zajímavé úkoly: tlačili vozík s rudou, zkoušeli rýt do skla nebo si otestovali trpělivost při vystřihování a skládání modelu krystalu diamantu.
V závěru exkurze deváťáci „vzali útokem“ muzejní obchůdek s minerály, drahokamy a šperky. Poté už spokojeni – a stále trochu zaprášeni – nasedli do autobusu a vrátili se zpět do školy.
Exkurze se vydařila. Žáci si ji užili a nenásilnou formou si zopakovali to, co už o nerostech vědí z hodin přírodopisu.