Poslední prosincové dny jsou ve škole tradičně věnovány sportovnímu dnu a besídkám. Letos si naši tělocvikáři žáky na druhém stupni rozdělili – šesté a sedmé třídy zůstaly ve škole a osmičky s devítkami se přesunuly do městské sportovní haly. Na šesťáky a sedmáky čekal perfektně připravený, do minuty rozepsaný nabitý program. Kromě turnaje ve vybíjené na nás čekaly pracovní listy s tématikou olympijských her a také videa z olympijského kanálu České televize. Tato videa o překonávání sebe sama naše žáky natolik motivovala, že se do vybíjené vrhli jako draci.
Ačkoliv první pokyny pana učitele Hojky směřovaly hlavně k sedmákům, aby nebyli moc drsní na šesťáky, ukázalo se, že právě šesťáci jsou ti nebezpečnější. Jak VI. A, tak VI. B bojovaly se VII. A tak urputně, že už to vypadalo na porážku sedmáků. V obou případech za sedmáky bojoval z posledních sil už jen kapitán, několik sedmaček si léčilo zranění v šatně, a šesťáků bylo na hřišti stále požehnaně. Nicméně kapitán VII. A Tadeáš Ziemba za zdatné pomoci svého týmu vždy dokázal obrátit tuto situaci ve svůj prospěch a oba zápasy se šesťáky vyhrát.
Všichni pak nedočkavě čekali na poslední utkání mezi oběma sedmičkami. V emotivně napjaté atmosféře se probudily bojovné geny i ve fandících učitelkách a asistentkách. Nikdo nezůstal lhostejný, rozhodčí Hojka krotil nejen žáky, ale i fanoušky s tím, že nejde o mistrovství světa. Přesto si přihlížející ničili hlasivky povzbuzujícími výkřiky a dobře míněnými radami. Paní asistentka Pavlisová dokonce ve víru adrenalinu slíbila „svým“ žákům palačinky, pokud vyhrají. Žáci VII. A podpoření touto představou své fanoušky ani kapitána nezklamali a zvítězili i v posledním zápase, čímž potvrdili své prvenství. Všichni účastníci pak dostali třídní diplom a sladkou pochoutku. Největší odměnou všem však bylo zábavně a akčně strávené dopoledne. Za jeho skvělou organizaci i spravedlivé pískání patří dík panu učiteli Hojkovi a paní učitelce Dvořákové.
Ing. Pavlína Cankařová
